Ohlédnutí za letošními soutěžemi družstev

Sportclub má za sebou velmi úspěšnou sezonu soutěžních družstev. Vrcholem je vítězství mladšího žactva v krajské lize a postup na mistrovství republiky, které začne 14.7. ve Zlíně. Tým ve složení Hugo Hovorka, Petr Bělohlávek, Amélie Tvrzská, Alžběta Doleželová, Theo Druzescu, Jan Michálek a Jan Janda byl dobře připraven, kluci i holky bojovali o každý míč a dosáhli na pozici nejlepších v kraji. Níže přinášíme hodnocení celé sezony z pohledu hlavního trenéra Michala Mottla.

S mírnou nadsázkou můžeme tvrdit, že naše týmy po letošku mnozí soupeři nebudou mít v oblibě – vyhráli jsme celkově hned tři skupiny, ve kterých jsou soutěže organizovány. Přitom jsme se vyhnuli sestupům, přestože téměř všechna družstva hrají vysoké, často rovnou nejvyšší soutěže.

Jednoznačně nejcennějším je vítězství mladšího žactva ve středočeské lize znamenající postup na mistrovství ČR družstev. Rodilo se těžce, soutěž byla nesmírně vyrovnaná, z osmi účastníků se šestice za jiných okolností mohla v podstatě porazit navzájem naprosto libovolně. Přestože s takovým konečným výsledkem nikdo nepočítal, ani nebyl zprvu chápán jako cíl, ukázalo se, jak cenná je mentalita hráčů, kdy se snaží vyhrát každý zápas bez ohledu na celkový stav mistráku. Díky tomu byl náš tým po celou dobu soutěže vždy nejlepší ve skóre ze všech, což mělo nakonec cenu zlata.

Hned tři soupeři v mladším žactvu letos využili služeb hráčů z ciziny (Finsko, Polsko, Slovensko). Našim se ve druhém kole podařilo výrazným rozdílem porazit dřívějšího absolutního hegemona kraje, TK Neridé. Pak přišla sprcha, kdy jsme v Boleslavi ztratili výborně rozehrané utkání, ve  kterém jsme při prohře 4:5 nedokázali vyhrát ani jeden ze čtyř třísetových zápasů. Po dalších dvou našich výhrách nad silnými celky přišlo klopýtnutí Boleslavských s oslabenými Zdicemi. Řevničtí pak v posledním kole nekompletní Zdice porazit dokázali a tak celou soutěž díky lepšímu skóre opanovali. Řevnice tudíž budou jedinými středočeskými reprezentanty na mistrovství ČR družstev mladšího žactva ve Zlíně (od 14.7.).

Velkým úspěchem je nečekaný postup naší rezervy staršího žactva do středočeské ligy. Jde v podstatě o stejnou partu z mladšího žactva doplněnou o starší hráče na jedničkách chlapců i dívek. Pro příští rok tak doplní áčko, které velmi příjemně překvapilo – obsadilo letos v nejvyšší soutěži krásné třetí místo.

Dorost pronásledovaný zraněními udržel svou soutěž a může příští rok zkusit uhrát zajímavý výsledek. Tým je v průměru velmi mladý, většina hráčů teprve příští rok do dorostu věkově přejde. Zároveň se již bude muset nutně rozkoukávat mezi dospělými.

Dalším úspěchem je postup našeho áčka dospělých. Většina utkání byla rozhodnuta již po dvouhrách, nakonec díky dobrým výkonům všech Řevnických hráčů tomu tak bylo i v klíčovém mistráku proti Rudné. Tým složený převážně z vysokoškoláků a neformálně vedený veteránem Romanem Latiokem tak v příští sezóně nastoupí v 1. třídě, čímž pronikl do elity 24 nejlepších družstev v kraji.

Naši hráči se předvedli též jako posily dvou týmů partnerských Zdic. Veronika Poláková byla oporou tamního dorostu ve druhé nejvyšší soutěži, Adam Poslední a Erika Pešková se prosazovali v družstvu babytenistů. Se spoluprací počítáme i do budoucna, díky ní máme v součtu daleko větší sílu a hlavně stabilitu – není již takový problém generační obměna, respektive nepošle nás hned o jednu či dvě soutěže níž.

Letos jsme přihlásili po dlouhé době poměrně (na naše poměry) malý počet týmů – startovalo jich sedm. Po covidové hibernaci sportu se jako hlavní limitující faktor ukazuje absence tenisové haly přímo v Řevnicích. V uplynulých patnácti letech jsme byli schopni zajistit přípravu všech celoročně v našem městě, nyní nastává období zimního dojíždění. Klade to mnohem vyšší nároky na rodiče hráčů tenisu se jako svému sportu věnujících. Kromě vyšších finančních nákladů na dojíždění (Rudná, Liteň, Mokropsy) jde také o mimořádnou časovou zátěž. Vzhledem k vývoji cen energií je navíc velmi neradostný výhled na sezónu nadcházející. Doufáme proto, že se nám co možná nejdříve podaří rozjet stavbu vlastní pevné haly v našem areálu za vodou.